Knihy - Správce Melioru

Ukázka z knihy
Adriele se v hlavě ozval známý nepříjemný hlas: \"Co se tam děje? Ano, někdo tě objevil. Okamžitě ho zabij!\"

\"Ne! Ne!\", vykřikla zoufale. \"Nic se tady neděje!\"

\"Mne neoklameš,\" pokračoval hlas. \"Spolu si to vyřídíme později. Teď se postarej o toho vetřelce!\"

\"Ne!\", znovu hlasitě odporovala Adriel. Pak se obrátila k Petenovi: \"Utíkej, rychle!\" Nic nechápající Peten se k ní naopak přiblížil.

Řemínek na jejím krku se pomalu utahoval, takže mohla sotva dýchat. Ruka se jí zvedala, až mířila na Petena. \"Zabij, zabij!\", znělo jí stále v hlavě.

Náhle jí z ruky vyšlehl blesk. Předem varována rukou trochu pohnula, blesk Petena těsně minul a rozrazil hrubou lavici u protější stěny. Tvář se jí zkřivila křečí a uhýbala s největším vypětím rukou, ze které znovu a znovu vycházely ohnivé záblesky. Peten konečně pochopil velikost nebezpečí. Uskakoval jak mohl a pak vyběhl do vedlejší místnosti.

Stisk řemínku se ještě zvýšil, Adriel zalapala po dechu a tvář jí zrudla. Poklesla v kolenou a chytila se za krk. Po tomto varování sevření opět trochu povolilo. Proti své vůli pozdvihla ruce, mávla jimi a z úst se jí vydrala potřebná slova. Strop v sousední místnosti, kde byl Peten, začal padat dolů.

Snad že se podvědomě svým činům bránila, nebyl pád stropu dost rychlý a Peten se dlouhým skokem dostal ze dveří. Padl na zem, odřel si ruce a bolestivě narazil koleno. Rychle se zvedl a vyběhl z budovy. Z horní části zdi se na něho valilo několik kamenů. Uskočil s velkým štěstím.

Přeběhl nádvoří a blížil se k bráně v hradbách. V ní náhle vyšlehly plameny a celou ji zaplnily. Peten se zoufale rozhlédl. Jiná cesta ven nevedla. Rychle si vysvlékl krátký kabát a přehodil si ho přes hlavu, nadechl se a vrhl se proti ohni. Zalil ho hrozný žár a přepadl ho strach, že ten oheň je všude.