Knihy - Okno stínů

Ukázka z knihy
Měsíční třpyt ozářil čepel nože, která zajela do hrudi ženy. Ženy, snažící se na poslední chvíli tomuto útoku zabránit tím, že vyrazila svými rudě nalakovanými nehty do obličeje útočníka,avšak nezabránila jeho ruce, která pevně svírala dýku, aby ji mohla bodat do jejích obnažených prsou stále znovu a znovu, dokud nevydechla naposledy a její obličej nenabyl posmrtné grimasy. Muž ve fraku byl se svojí prací velmi spokojen. Pohlédl na ženu, která byla v tratolišti krve a ze které před chvílí unikl život. Dýku, která jí čněla z hrudi, muž jediným pohybem vytáhl a vydal se směrem k oknu, aby mohl s úšklebkem pohlédnout do očí té z protějšího domu, která celý tento výjev oknem sledovala. Ponořena do tmy svého pokoje a ukryta za záclonou. Pouze její silueta ozářena měsíčním světlem, byla důkazem toho, že je tajným pozorovatelem. Jejich oči se střetly a Lucy Bakerová věděla, že muž, který se na ni s šíleným výrazem ve tváři zubí o ní moc dobře ví. Všichni o ní vědí. Všichni jí věnují svůj šílený pohled a ona se jako vždy, rychle přesune do vzdálenějšího rohu pokoje. Čeká, až vše utichne a ona opět dostane odvahu vyjít, zatáhnout závěsy a rozsvítit světlo, které svým teplem rozzáří celý pokoj a rozptýlí temné stíny. Usedla do křesla a přemýšlela, kolikrát již byla svědkem podobných výjevů z protějšího okna? Proč zase uposlechla toho hlasu, který jí říkal, aby vstala a šla se dívat? Proč zrovna ona to musí sledovat a být tím divákem, který tomu všemu musí přihlížet? Všichni o ní vědí.