Knihy - Potřebujeme se

Ukázka z knihy
2.7 Jídlo
Říká se, že mezi požitky člověka, které uznává jako první i poslední, patří jídlo. Třebaže se stárnutím mizí citlivost vnímání chuťových buněk, na jídlo se lidé těší, jídlo si vychutnávají. Proti nim ale stojí svéhlavá příroda. Revmatismus kroutí prsty, dna působí otoky prstů, parkinsson s nimi třese, ztrácí se citlivost prstů z různých příčin. Jak si přitom užít jídlo se vším všudy?
Je mnoho dovedností kolem jídla, které může nemoc a stáří poznamenat. Od nákupů, které patří k procvičení hospodyňských dovedností a plánování a také ke společenským kontaktům, přes uchovávání, kontrolu a zpracovávání potravin, výrobě pokrmů. Ono je hezké, že někomu jídlo vozí, ale stejně zůstane touha zařídit si nějaké jídlo sám, dát si, na co mám zrovna chuť. Co mi zavonělo. Co mi doktor zakázal, ale zrovna teď naprosto nutně potřebuji k přežití.
Ano, může to trvat dlouho, než se podaří ukuchtit kýženou dobrotu, nakrájet nebo oloupat potraviny. Dnes se již prodávají i pojízdná čalouněná křesla s připevnitelným stolkem, kde může i téměř nepohyblivý člověk něco kutit a přispět svým dílem ke společnému dílu. Něco očistit, strouhat, lisovat.
I člověk na lůžku by měl mít příležitost si něco sám doupravit. Pokud to nevyžaduje skutečně vážný stav, není nutné rozkrájet všechno na malé kousíčky. Naopak. Proč by měli staří lidé jíst jenom lžící? Nebo být krmeni? Mimo jiné mohou leccos jíst rukou, podávat do úst. Umožněme jim to.
Jsou přece stolky v podobě stoliček, které používají i milovníci snídaní do postele. Takže žádné ponižování a chudáčkování, nýbrž přepych, jaký je dopřáván rozmazlovaným milovaným. Kvítek u toho také může být, třeba jen pampeliška nebo chudobka z trávníku před domem. Stolky bývají i pojízdné, s nastavitelnou výškou, nebo jako vysouvací deska po straně moderního ?nočního? stolku k ošetřovatelskému lůžku. Pokud hrozí velký rozptyl drobků nebo tekutin, od čeho jsou igelitové podložky a látkové ubrousky?