Knihy - Staré umění našich předků

Ukázka z knihy
ÚVOD






V jednadvacátém století, postupně pozbýváme vážnosti našich předků. Něco nás však táhne k zájmu o minulost. Co je to za sílu, která nás nutí zabývat se minulostí. Možná je to i v konverzaci, možná ne. Ale konverzace je pro nás moc důležitá a v dobách minulých, byla vážená a uctivá. Kam se poděla, kam odešla? Dnešní člověk jednadvacátého století, už jí skoro nezná. Můžeme tu psát o magii konverzace, o magii, která vychovávala člověka v minulosti. Tato kniha vám přiblíží více umění našich předků, umění konverzace, umění vyučení, kdy řemeslo bylo bráno jako symbol a důležitý bod v životě člověka. Vše začíná zrozením, zrozením tu vše začne a smrtí skončí. Pojďme tedy blíže si přiblížit naše předky a jejich životy.

Počátek věku







Hustý závoj zahalil českou osadu, z které povstalo město Královské Nymburk. Není dáno přesné doby, kdy Nymburk vznikl. Soudí se, že to bylo počátkem XIII. Věku. Tedy v čase prvního kolonizování vlasti cizími osadníky, kterým vyhovovala poloha Nymburka. Nejstarší listina, kterou o Nymburku máme je z roku 1257. Král Přemysl přivádí do města dominikány, daruje jim místo ke stavbě kláštera, chrámu a ostrov k užívání. Ochránce klášterního jmění ustanovil Smila z Lichtenburka, bratra jeho Mutinu, Budíka z Poděbrad a městského fojta (rychtáře).




Nízká poloha Nymburka a úrodná půda na Labi, přilákala hlavně kolonisty z Hollandska a z krajin jihoněmeckých. Ve století XIV převahu již mají Němci, kdy mají obecní správu ve svých rukou.

Ať žije Josef!






Tak tento uličník s kolem za zády je Josef Šťastný viz. foto, můj dědeček, sedlář z Drahelic. Další kapitolu této knihy započneme v okresním městě Nymburk v údolí řeky Labe. Dříve Královské město Svinibrod, které vděčí založení Přemyslu Otakaru II. Přesné datum však dodnes není známo. Podle kroniky se dříve na druhém břehu Labe, pásly svině/prasata/. Podle toho, bylo nejpravděpodobněji odvozeno jméno Svinibrod. Až Německé obyvatelstvo mu dalo název Nimburk, odvozeno Nymburk.







Symbolem města jsou i historické hradby s baštami, nemohu je tu nezmínit, protože jsem je milovala a dodnes miluji. Město má vůbec svou historii. Jsou tu zachovány dva ochranné příkopy, Malé a Velké Valy.




Historici by zmínili Zahradní město. Nachází se u hlavního nádraží, dříve se tu i říkalo, dělnická železniční kolonie. Budovatelé Karel Schlimp a Camill Sitti urbanističtí vizionáři. Málokdo však ví, že tato železnická kolonie se stala samostatně hospodařícím městským celkem. V době první světové války, tu byli vybudovány jak dělnické domy, pro nižší i vyšší drážní úředníky, ale i dřevěné domky, pro dělníky, ty stojí v místech dnešního železničního učiliště, nejvyšší budovy Nymburka.







V této době se zde rodí i spisovatel Bohumil Hrabal. Který zde proslavil Postřižinský pivovar, který tu opravdu stojí a vaří Postřižinské pivo.






Na pohledu dívky v kroji je Československý národní kroj/ akadem.malíř prof.Rud.Livory/







Pohled města vlevo Nymburk











Za Václava II. se Nymburk povznesl mezi přední města královské v Čechách. Václav II. město hojně podporoval a Nymburk byl velmi důležitý jak obchodně, tak společensky. Václav II. Město opevnil, a dal mu velké privileje. Roku 1287 přikázal opravu mostu přes Labe a dal na opravu hřivnu stříbra. Zvětšil clo z mostu, místo půl penízu, vybírat se na každého koně bude peníz celý. Později měšťany zbavil na dva roky daní a úroků, ale museli most spravovat. Bohužel více se toho o Václavu II. a jeho privilejích nezachovalo, vše zničil, spálil zemský škůdce Jan z Bibernštejna. Ale část se dovídáme z majestátu Jana Lucemburského.




Král listem s datem 26.prosince 1327 v Lucemburce obnovuje měšťanům výsady, o něž přišli. Mají stejné právo jako Litoměřičtí. Míli kolem města nesmějí kováři, řezníci, pekaři, ševci, krejčí, kožišníci a jiný řemeslníci řemesla provozovat.......................