Knihy - Zítra slavní

Ukázka z knihy
Exkurze do současnosti

Energické zaklepání na dveře, tabulky skla drží pohromadě spíš překvapením, rázné otevření:
- Héééj, půjčte mně ten váš holicí strojek, tento zmetek, co jsem dostal, se zadřel!
Velí Borisova z poloviny vyholená a napůl trčící kštice od dveří.
Aby bylo jasno ? stříhat se neměl, vlasy byly krátké jako na vojně a toto extempore jsme absolvovali už před týdnem. Chtěl opět strojek, který nám zlikvidoval svou hustou hřívou. Poslední dech, který tento stroj vydával, stačil sotva na tátovu údržbu hlavy jedenkrát za čtvrt roku (dnes už vypadá jako poustevník). Zbytek rodiny jsem stříhala nůžkami. Před týdnem chtěl Borek opět půjčit stroj, že už má v obchodě objednaný, ale přijde AŽ za dva dny (vlasy o délce 3cm).
- Boris, budeš muset počkat AŽ za dva dny?
Odešel s paletou šťavnatých nadávek a s pocitem, že se mu právě zbořil celý svět. To bylo před týdnem. Samo, že si nic nekoupil, i když peněz má dost (měsíčně deset táců čistého, bydlí u nás za 700 Kč měsíčně). Ke svým dvacátým narozkám dostal onen strojek. To je věc! A teď stojí mezi dveřmi, zázrak v ruce, přední polokoule hlavy ? modravá kůže a zadní ? indiánský vlas. A starý problém. Naštěstí spásný nápad:
- A co takhle zkusit strojek vyčistit, třeba je jen ucpaný?
Teď byste měli slyšet ten rachot. To spadly kameny ze srdce na obou stranách. Za chvilku se vynořil šťastný Borek s rovnoměrně posečenou hlavou. Zářil skvostným úsměvem ? má moc hezké zuby. S radostí jsme mu pochválili dílo a oddechli si, protože teď už snad náš kozí dech dožije s tátou.